Duben 2018

why i am like this

16. dubna 2018 v 23:40 | thelokeen |  sleepless nights
Hodiny odbíjí, na stole zvětrává pivo z rozbité sklenice a do pozadí tiše hraje vaporwave. Kapesníky nestačí odchytávat všechny slzy, vana se plní krví. Žádnej život a sociální sítě, ďáblova hra dohánějící nevinné duše ke zkáze. Nenaplněné touhy dvou lidí, kteří touží po tom samém, ale stále se nic neděje. Tiše sedí vedle sebe, požívají omamné látky v přesvědčení, že je to udělá sťastnými. A že by se oni dva mohli udělat šťastní, je sice napadá, ale hrobové ticho pokračuje dál. Syčení cigarety a odklepávání popela na moje boty. Típání vajglů do žil, aby měl pocit, že žije a tohle všechno je reálné. Ano, je. Bohužel?

Bezesné noci se sčítají, poklidné a na spánek vydatné noci se rapidně snižují.
Chceš mu pomoci a on sám pomoc chce, potřebuje. Ale i tak se stále nic neděje. Proč to nechápe?
A proč to nechápu já?

Dolejváš nekvalitní zlatavé břečky přezdívané pivo ze dbžánu, otíráš slzy a jsi znova v zajetí. V zajetí dnešní doby. Chceš utéct, chceš utéct s ním, ale nejde to. Nejde? Ne, šlo by. Ale on pokračuje v mlčení. Komunikace je základ a bát se ji využívat pro uspokojení své maličkosti, v rovině psychické, je naprosto srpávně. Víš to?
Chci ti nabídnout pomocnou ruku, být tvá psychická podpora co si s tebou rozumí i po té fyzické stránce.

Chápeš to?

Propast mezi námi se zvětšuje, snažíme se ji zacelit, marná snaha.
A tak upíjím zvětralé pivo z rozbité sklenice, do neútěšných ranních hodin, za zvuků low quality vaporwave mixů, myslící na tebe a kde bychom teď mohli být. Všichni kolem jak jsou šťastní, sociální sítě tě tomu donutí uvěřit ač to tak je nebo ne. A ty chceš taky.
-

Najdeme někdy společnou řeč?